Hádej

Hádej (z pohádky Dvanáct měsíčků) - Ondřej Ruml

Měsíc na nebeskou báň rozehnal svá hvězdná stáda,

do morku kostí se mráz vkrádá.

Kabátkem rozedraným táhne ti na holá záda,

vše, čím si projdem, se v nás střádá.

Derem se přes bodláčí, kráčíme neznámo kam.

Co spasit může tě, pro co jsme na světě? já se tě člověče ptám.

Co i únor změní v máj, za čím šel bys světa kraj,

dnem i tmou, víš, po čem toužíš.

Hádej, po čem jen.

Jaká síla hýbá vším, co i hory přenáší,

co je lék, čím vše se léčí,

vždyť víš, přeci jen – láskou.

MEZIHRA

Derem se…

 Co i únor…

Jaká síla… víš, přeci jen – láskou.

ODKAZ:

(pozor, nezpíváme "houpáky" , pozor na slova v posledním refrénu!)

http://www.youtube.com/watch?v=0gf90kYYBUw